Co nám vadí?


Je jasné, že panující podmínky ovlivňují situaci ve společnosti. A protože se u nás podmínky nejednou dramaticky změnily, musela se jim společnost přizpůsobovat a měnit se. A protože jsem sám zažil jenom dvě z těchto výrazných změn, budu se dnes věnovat jenom jim. A dovolil bych si tak porovnat naši socialistickou a dnešní společnost. Protože to je něco, co znám na vlastní kůži a nemusím tedy spekulovat nebo si dokonce vymýšlet.

Jak že tedy bylo tehdy a jak je dnes? Stačí si vybrat, o čem se budeme bavit, a rozdíly tu najdeme.

kreslená společnost

  • Za socialismu jsme byli, jak je známo, obehnáni železnou oponou. A našinci museli být s naší vládnoucí stranou hodně zadobře a museli mít co ztratit, aby se mohli podívat do většiny zemí světa. Zatímco dnes můžeme do naprosté většiny zemí vyrazit kdykoliv, aniž bychom se starali nebo dokonce někoho doprošovali.
  • Dříve jsme pro cesty do těch nejzajímavějších, tedy nesocialistických, zemí potřebovali nejen víza, ale i devizový příslib. Naše skomírající ekonomika neměla dost valut, a tak se tyto nedaly jenom tak sehnat. A stát rozhodoval, komu aspoň nějakou tu předraženou almužnu vymění a komu ne. S tím, že kdo nedostal devizový příslib, ten nesměl vycestovat. Kdežto dnes máme jakoukoliv měnu klidně i za pár minut.
  • Náš trh byl pokřivený a mizerně zásobený. Takže jsme měli levně co jíst, ale na kvalitu a výběr se nesmělo hledět. Člověk bral to, co bylo, a když byla náhodou příležitost, stály se dlouhé fronty na kdeco. Nejen na banány či mandarinky, ale i na vložky, toaletní papír… Zatímco dnes si koupíme cokoliv, a většinou máme na výběr z konkurenčních nabídek.
  • Dřív bylo naším hlavním úkolem chválit rozhodnutí velké strany a jinak mlčet, zatímco dnes si můžeme říkat, co chceme, nebo s kýmkoliv a čímkoliv nesouhlasit.

odpad společnosti

Z mého úhlu pohledu je tedy vše jasné. Dnes je líp než dřív. Ale jedno mi jasné není. Proč dnes tolik lidí teskní právě po dobách socialismu. Že by nějaká forma šílenství?